Category: Věda a školy

Vědci tvrdí, že Homo sapiens sapiens není posledním evolučním stadiem člověka, také tvrdí, že nový druh se vyvine už kolem roku 2050. Touto problematikou se zabývá výzkumník Cadell Last z univerzity v Bruselu. Je to nepředstavitelné, že by se člověk dále vyvíjel. Podle Lasta spěje lidstvo k dalšímu evolučnímu kroku již několik desítek let. Důvody, kterými toto tvrzení podporuje jsou například radikální vlivy nových technologií, celkové chování společnosti nebo také přirozený výběr. Žijeme ve zrychlené době, ale ne vše je zrychlené. Na rodinný život naopak nikdo v dnešní době nespěchá. Celý bioritmus člověka velice zpomalil. V době kdy naši předci byli již prarodiče, se naše generace snaží teprve o prvního potomka.

Jak se nový člověk bude lišit?

Otázkou je, jak se bude zástupce nového rodu Homo lišit od současného stavu člověka moudrého.  Pojem dlouhověkost je v nynější době vnímám již od 85 let, vědec poukazuje ta to, že za méně než čtyřicet let se začnou rodit děti, které prý budou rodit první děti, které budou žít daleko déle než je současná pomyslná hranice dlouhověkosti tedy 85 let. Tyto děti budou žít ve svých 90 letech naprosto odlišný život, než budou vézt jejich prarodiče, uvedl také, že se tyto děti budou dožívat až 120 let. Chod našich biologických hodin tedy nebude navždy stejný, jako je teď.
V tom, jak dosáhnout tohoto vysokého věku má vědec také jasno. Podle něj to bude zapříčiněno tím, že se celý biorytmus člověka výrazně zpomalí. Zpozdí se i sexuální zrání a bude naprosto běžné, že lidé začnou zakládat rodiny až v pokročilém věku, tedy ve věku, kdy jejich předci byli dávno prarodičemi. Tento trend můžeme sledovat již v dnešní době. Příkladem může být skutečnost, že v roce 1970 se v USA ženám po třicátýchpátých narozeninách narodilo první dítě zhruba v jednom procentu případů.  Zatímco v roce 2012 se toto procento zvýšilo na patnáct procent. Last také tvrdí, že k prodloužení života přispěje také častější využívání moderní technologie, kterou je virtuální realita, v níž nebudou lidé své tělo opotřebovávat tak moc, jako ve skutečném životě.
Výzkumník připouští, že jednu z největších roli v otázce vývoje nového člověka bude hrát samozřejmě medicína. Ta bude mít za úkol se vyvinout na takový level, aby dokázala pohotově reagovat na všechny problémy, které budou spojeny s dlouhověkostí. S tím by měl pomoci i vývoj nových technologií. Uvádí, že dnešní společnost se skýtá v naprostém chaosu a že v každé krizi je příležitost, aby byla tako skáza odvrácena. Tvrdí že nová společnost bude více sofistikovanější, spravedlivější a celkově bohatší než naše civilizace a bude tak odlišný zhruba jako středověk od dnešní doby.
Myšlenka, kterou vyslovil tento vědec je velice kontroverzní a pro nás velice nepravděpodobná. Druhou variantou je, že člověka čeká populační stopka, protože člověk už nemá kam expandovat. Je jen na vás jak se k této teorii postavíte, nám přijde velice zajímavá, ale nepravděpodobná. Pradu však má Last v tom, že věk, ve kterém ženy začínají rodit děti se neustále zvyšuje a co když?

Když procházíte okolo vysokých škol, máte pocit, že nejste v České republice, ale na Slovensku. Do Česka jezdí studovat desetitisíce Slováků. Nejedná se však o ty, kteří se nedostali na vysokou školu ve své vlasti, ale jsou to studenti, kteří si vybrali studovat v České republice a navíc, jak ukázala vzdělávací společnost Scio, jedná se především o premianty. Pro Slováky stejně jako pro naše děti platí podmínky bezplatného studia, čímž oproti ostatním cizincům studujícím v českém prostředí ušetří i statisíce korun ročně.
Slováci mají po mnoho let mezi ostatními cizinci nejvyšší zastoupení.Minulý rok studovalo na českých vysokých školách 23 tis. slovenských studentů, což je až třikrát víc než před deseti lety. Zvláštní však je, že na Slovensku studuje pouze čtyři sta Čechů, což je podle srovnání stejně jako Řeků a Norů. Slováci mají také oproti ostatním zahraničním studentům výhodu, že podle vzájemné dohody mezi zeměmi mají možnost skládat zkoušky ve svém mateřském jazyce.
Elitní studenti středních slovenských škol zvažují až v 70 procentech podání přihlášky do České republiky. Společnost Scio také vyhodnotila, že že nejlepší studenti jdou do Česka především kvůli lepším podmínkám a kvalitnější výuce. České vysoké školy se staly prestižnější a slovenské studenty také láká lepší pracovní příležitost. Spousta studentů, kteří vyzkoušeli studium i v České, tak na Slovensku hodnotí české školy jako ty s lepšími studijními podmínkami a lepším vzdělávacím přístupem.

Hluboká propast

Bohužel pravdou je, že mezi kvalitou vysokých škol, mezi oběma zeměmi existuje propastný rozdíl.  Největším je využívání informačních systémů, které jsou v Čechách na vyšší úrovni a poskytují tak více kvalitní a rozhodně motivující prostředí pro studenty. Na Slovensku je výuka vedena poněkud staromódním způsob, studenti jsou nuceni drilovat teoretické informace. Výuka je velice šablonovitá a nepřizpůsobená dnešní době, nadrilované informace studenti poté neumí využít v praxi. Nejoblíbenějším městem Slováků je podle všeho Brno, kam se každý rok vydávají za studiem tisíce slovenských studentů. Nejoblíbenější univerzitou je Masarykova univerzita, kde v nynější době studuje kolem šesti tisíc studentů.
Nejvíce studentů volí lékařské fakulty, které jsou pro ně nejvýhodnější. Na jejich studiu vydělávají Slováci nejvíce. Naše vysoké školy mají ve světě prestiž a studium patří mezi nejnákladnější. Pro příklad, zahraniční studenti, kteří studují v angličtině a neumí tedy český jazyk, zaplatí za studium na lékařské fakultě cca. 360 tis. Kč. Kde nejdražším oborem je zubní lékařství. Výši školného neurčuje stát, ale fakulta sama, tato suma odpovídá ve většině případů nákladům na studium. Dalšími žádanými obory je ekonomika a informatika. Které dosahují v Česku také lepších kvalit, výuka je více praktická, než teoretická a to studenty láká. Můžeme být rádi za naše vysoké školy a za veřejné školství, podle mého názoru je na velice dobré úrovni oproti některým zemím. A pro ty, kteří si na vysoké škole na něco stěžují jeden důležitý poznatek. Školu jako službu nemusíte hradit, stát hradí celé vaše studium, což je ve světě spíše rarita něž pravidlo. V ostatních zemích pokud chce dítě studovat a nepochází z bohaté rodiny, je nuceno si vzít studentskou půjčku. Proto si važme toho, jak systém školství u nás funguje.